Nebyl jsem tak důsledný, jako v minulosti

V předchozích sezónách byli rakovničtí fotbaloví fanoušci zvyklí vídat tým FC 05 Zavidov v horních patrech I. B třídy. Po zisku letních posil se dokonce tiše hovořilo o tom, že by měl být Zavidov štikou soutěže, ale výsledky a postavení po podzimní části byly nečekaným překvapením. Jak pro fanoušky, tak pro trenéra Daniela Deveru.

* Dane, jak bychom mohli zhodnotit podzimní část v I. B třídě? Na to jaký je v Zavidově kádr, není osmé místo za očekáváním? 

Podzim je pro nás všechny obrovské zklamání. Určitě jsme čekali mnohem víc, než nakonec pouhých osmnáct bodů a osmé místo. Když budu upřímný, tak jsem si myslel, že budeme prohánět nejlepší celky na špici tabulky. Sportovně ale musím uznat, že Tuchoměřice jsou týmem do jiné soutěže a podle mého je to jasný aspirant na postup do I. A třídy.

* Kde jsi viděl příčiny? 

Nebudeme si nic nalhávat. Hráčská kvalita v Zavidově je obrovská, ale neuměli jsme si prodat. Je dobře, že tento rozhovor vedeme s nějakým odstupem. Po skončení podzimu jsem si dal krátký oddych a pak si vyhodnocoval, proč se to stalo.

Je potřeba si pojmenovat příčiny. Určitě je to výkonnostní pokles hráčů, u kterých jsem si myslel, že dnes už budou herně někde mnohem výš. Dalším problémem byla nestabilita výkonů. To se více týkalo mladších hráčů, kteří jednou zahráli výborně a za týden to nepotvrdili. Dalším problém byl přístup. Ne všichni dávali fotbalu to, co by bylo potřeba, včetně mě. Další příčinou byla obrovská fluktuace lidí během podzimu. Je to dané tím, že máme dva týmy a chtěl jsem dát příležitost každému, kdo si to dobrou prací na tréninku zasloužil. Někdy to ale bylo i díky dovoleným, pracovnímu vytížení nebo zranění, což je další příčina. Vždy, když se něco na chvilku ustálilo, tak přišlo zranění a musel naskočit někdo jiný. Kdybych měl jmenovat, tak během podzimu byli zranění Petr Hornof, Petr Jelínek, což byli dva hráči z ustálené obranné čtveřice. Zdravotně fit nebyl Ondra Neveďal, který měl problémy s nohama. Možná to bude znít divně, ale Zavidov dlouhá léta stál za Tomáši Korčákovi, který je v podstatě nenahraditelný, ale my si s tím musíme umět poradit, což se nám moc nedaří. Tomáš ale před sezónou deklaroval, že na všechny zápasy nebude. Poslední příčina je i ve mně, protože jsem nebyl tak důsledný, jako v předchozích sezónách.

* Co disciplína? 

Této příčině jsem chtěl nechat zvláštní odstavec, protože to byl asi největší náš problém během podzimní části. Disciplína a zbytečné fauly kolem našeho pokutového území, nebo přímo v něm, to byly klíčové příčiny nepovedeného podzimu. Pokud chceš uspět, tak je disciplína základ a my jsme dostali pět červených karet a sedmadvacet žlutých ve dvanácti zápasech, to je strašlivé číslo. Nad tím bychom se měli zamyslet. Navíc jsme dělali velké množství zbytečných faulů, které posléze rozhodovaly zápasy. Přitom to byly zákroky, které nic neřešily a byly zbytečné.

Krásný příklad byl poslední kolo ve Hředlích, kde jsme do hráčů „tloukli“, že nesmí faulovat. Třetí gól dostaneme po zbytečném faulu Patrika Vitnera, který už by měl zkušeným fotbalistou, vlítne do Denise Bechnera jako Cimbura s vozem. Stačilo jen, aby Denise vykrokoval a vůbec k tomu nemuselo dojít. U sedmnáctiletého kluka bych to pochopil, tam je to nevyzrálost a naivita. Přitom Patrik má v sobě vůdcovství a předpoklady být lídrem týmu, ale lídr není ten, který někomu „naloží“ a nakope. Tím nechci, aby to vyznělo, že Patrik za všechno může, to byl jeden z příkladů.

* Bylo složité měnit sestavu vůči tomu, aby dostali všichni příležitost?

Není to vůbec jednoduché. Letos jsme dávali více na první místo „A“ mužstvo, proti béčku, což bylo v minulosti naopak. Dřív áčkaři zachraňovali béčko, ale letos B tým šlape v pohodě.

* V kterých zápasech jsi byl spokojený a naopak, na které bys nejraději zapomněl? 

Nám se povedl začátek podzimu, kdy jsme z prvních čtyř zápasů získali dvanáct bodů, byť tři byly kontumační, protože se na Tatranu nehrálo. Pak ale přišla zbytečná porážka ve Švermově, což byl asi zlom. Tady to byl případ přístupu, o kterém jsem mluvil. Na zápase jsem chyběl já, Žďánský, Neveďal, P. Kučera. Hráli kluci z béčka, kteří ale mají z I. B třídou zkušenosti, ale v hlavách měli – oni nás sem pošlou, když nemohou, což se na výkonu projevilo. Zklamáním byly i zápasy se Mšecí, Lány, Hředlemi, protože nic proti těmto týmům, ale v našem složení bychom je měli porážet. Navíc proti Mšeci a Lánům jsme hráli doma a v obou případech horko těžko zachraňovali alespoň bod.

* Chceš někoho pochválit a naopak, byl někdo, kdo trochu zaostal za očekáváním? 

Klobouk dolů před Lukášem Kapounem, se kterým v sestavě pendlujeme, jak potřebujeme. Ale kam ho postavíme, tak tam odehraje standard. Je to bojovník, který nic nevypustí a opravdu během podzimu měl stabilní vysokou výkonnost. Největší posun od loňského roku udělal Pavel Šíma, ale v momentě, kdy začal měnit práci, tak přestal trénovat a jeho výkonnost šla trochu dolů. První polovinu podzimu ale měl slušnou. Ale taky je to kluk, kterému je pětadvacet a měl by mít stabilní výkonnost. Pochvalu zaslouží sedmnáctiletý Jirka Křivohlavý, který hrál pravidelně za béčko a v áčku dostával určité časové úseky a rozhodně nezklamal. Takto bych si představoval práci mladých kluků, aby takto makali.

Neřekl bych, že zaostal za výkonností, ale trochu se s ní během podzimu pral Jirka Hanych, což bylo asi dané tím, že měnil práci a myšlenkami byl jinde, než by měl být. Milan Krejčí řešil řadu problémů, které nakonec byly na jeho výkonnosti znát. Matěj Zuda jeden zápas zahrál jako z partesu a druhý týden jsem jej musel ještě do přestávky střídat. Tady bylo znát, že toho tolik nenatrénoval. Stejnou výkonnostní sinusoidu má náš Dan. Dominik Žďánský je vynikající dopředu, ale do defenzivy je to u něj složitější. Marek Kučera přišel z vyšší soutěže. Neměl špatný podzim, ale taky bych od něho čekal trochu víc.

* Jsou nějaké ohlasy, zda dojde k nějakým změnám v týmu?

Přesně ti neumím říct, zda bude chtít někdo skončit. Zatím nemám od nikoho žádné info, ale určitě bude docházet ke generační výměně. Tím ale nechci, aby Zavidov opouštěli. Rád bych je zapojil do trénování a předávání zkušeností mladým hráčům. Tomáš Korčák už bude chtít hrát pouze za béčko. Stejně tak to bude s Radkem Vanickým nebo Danem Štillerem, kteří ale budou kdykoliv k dispozici pro áčka a bude-li potřeba, tak pomohou.

Co se týče příchodů, tak budeme chtít kádr posílit. Jsem v kontaktu asi se třemi hráči, ale zatím je to v rovině domlouvání se s nimi. Jejich mateřské oddíly o tom ještě neví, tak jména říkat nebudu.

* Co já tak sleduji, tak asi největší problém máš na brankářském postu.

Je to pravda. Nejvíc dostal zabrat Aleš Kraus, který musel táhnout většinu zápasů obou týmů. Na konci podzimu na něm bylo znát, že je vyčichlý. Martin Štiller se zranil. Vláďa Týče toho moc neodchytal, ale když k nám šel, tak nám jasně řekl, že priorita je pískání. Na jaro už by ale měl být Martin Štiller, který naskočil už v závěru podzimu.

* Hovoří se o tom, že by měl přijít Radek Zach? 

S Radkem i SK Rakovník jsme v jednání, ale není nic vyřešeno. Uvidíme. Asi nejvíc bude záležet na Radkovi, jak se rozhodne.

* Dane, toto hodnocení je s velké většiny negativní. Najdeme něco pozitivního? 

Nech mě chvilku přemýšlet (smích). Asi začátek podzimu. Léto bylo výborné, co se týká tréninkové docházky. Výsledky na začátku byly výborné a všechno vypadalo hodně růžově. Během podzimu došlo v kabině i k nějaké výměně názorů, ale kluci si to dokázali vyříkat, což je pozitivní a jdeme dál.

* Jak bude vypadat zimní příprava? 

S trénováním jsme začali ve středu 18. ledna. Budeme využívat umělou trávu na Tatranu, okolí zavidovského hřiště a ještě řeším, zda by někde nešlo využít přírodní trávu, pokud tomu budou nakloněny klimatické podmínky. Letošní rok bude bez soustředění. Případně uděláme nějaké herní v březnu v Zavidově. Během přípravy máme nasmlouváno několik zápasů, ve kterých se utkáme s Novým Strašecím, Plasy, Velkou Dobrou, SK Rakovník, Olympií Zdice a béčkem Slovanu Velvary.

* Máš nějaké plány do jarní části? 

Plánování nemám moc rád. Člověk míní, čas mění. V plánu jsme měli, že budeme hrát na špici a podívej se, jak to je. Proto řeknu spíš přání. Abychom změnili naše myšlení, abychom všichni dali fotbalu něco navíc. Chápu, že máme rodiny a záliby, ale aby i ty rodiny pochopily, že fotbal je něco, co nás baví a spojuje. Chtěl bych, abychom zlepšili přístup a mančaft začal šlapat, jak se má. Může se prohrát, ale musí být vidět, že tak každý nechal všechno, což mi v řadě zápasů chybělo. Disciplína, disciplína, disciplína. David Svoboda