Krize přichází vždy ve stejném období

Zavidovští fotbalisté mají za sebou podzimní část I. A třídy, ve které startují druhým rokem. Vždy se říkalo, že právě druhý rok ukáže, jak na tom mužstvo je. Zavidovští, pod vedením Jaroslava Hamouze, který je u týmu už čtyři roky, mohou být s podzimem spokojeni. Získali 24 bodů, což sice ve vyrovnané tabulce znamená deváté místo, ale je to velmi dobrá odrazová pozice pro jarní boje.

 

* Říká se, že druhý rok v soutěži ukáže, jak na tom mužstvo je. Měl jsi v hlavě tuto skutečnost?

Vůbec mě nenapadlo, že by druhý rok měl být nějaký zlomový nebo horší. Naopak. Byl jsem přesvědčen, že zúročíme zkušenosti, které jsme nasbírali v loňském roce. Před sezónou jsme vhodně posílili, a proto jsem se sezóny vůbec nebál. Naopak – těšil jsem se na ni.

 

* Jak jsi byl spokojen s letní přípravou?

Letní příprava mi v tom, co jsem řekl na předcházející otázku, dala za pravdu. Scházeli jsme, i v této době dovolených, v hojném počtu. Druhou stránkou letní přípravy byly výsledky. Všechny tři zápasy jsme prohráli – s SKR 3:1, Tuchlovicemi 2:1 a Vraným 6:2. Výsledkově nic moc, ale bylo to dáno tím, že do mužstva se zabudovávalo několik nových hráčů a potřebovalo to čas, aby si vše „sedlo“.

 

* Jaké nové tváře jsi přivítal na prvním tréninku?

Z Loun přišel útočník Pavel Exner. Z Rýmařova přišel Vlasta Geier, který za Zavidov v minulosti již nastoupil a nyní se přistěhoval na stálo. Z rakovnického okresu to byli Matěj Zuda, Kryštof Loula, Dominik Žďánský a hlavně Pepík Klouček. Po zranění se do sestavy vrátil Láďa Beneš. Takový zásah nejde hned a ten čas, aby si vše „sedlo“ jsme potřebovali.

 

* Zavidov má po podzimu 24 bodů, což je na jednu stranu krásný počet, ale soutěž je tak vyrovnaná, že to sice není na to, abyste měli hlavu v dlaních, ale na jásot také ne.

Díky tomu, že se rozdávají body za penaltová vítězství, tak je ve hře více bodů a tudíž je tabulka mnohem více vyrovnaná. Náš cíl byl, abychom se pohybovali kolem osmého místa. Čtyřiadvacet bodů není málo a je to solidní odrazový můstek do jarních bojů. Máme čtyři body do sestupové příčky, ale pět na postupovou a jsme devátí. Nevěřím tomu, že tomu tak bude i na jaře. V jarní části se udělají větší rozestupy mezi mužstvy.

 

* Před sezónou bylo rozhodnuto, že se budou po nerozhodném utkání penalty. Jak ses koukal na tuto novinku?

Neřešil jsem to. Byli jsme postaveni před hotovou věc a nemělo cenu se v tom babrat. Podle mne je to atraktivní pro diváky. Během podzimu jsme dvakrát kopali penalty. Jednou jsme vyhráli (v Nespekách) a doma s Všenory jsme penalty prohráli, takže to máme smírně. Nevidím v tom nějaký problém. V tréninku se penaltám věnujeme, ale na remízu hrát nechceme. Vítězství za tři body je vítězství za tři body.

 

* Kdybychom měli zhodnotit podzimní část. Jak jsi byl s účinkováním mužstva spokojen?

Je potřeba to rozdělit na tři části. Začátek podzimu byl, i přes těžké rozlosování solidní. Začínali jsme dvakrát venku a měli doma silnou Hvozdnici. Z těchto tří zápasů jsme udělali pět bodů, což nebylo vůbec špatné. Potom přišlo krizové období. Ze šesti zápasů jsme vybojovali pouze čtyři body. Tři za domácí vítězství s předposledním Kácovem a prohráli jsme doma na penalty s Všenory. Paradoxně se opět opakovala minulost. Jsem u týmu čtyři roky, ale každý rok v tomto období, což je čtvrté až sedmé kolo, máme krizi a naše výkony nejsou dobré. Ani letošní ročník nebyl výjimkou. Nedokážu si to vysvětlit, ale je to tak.

 

* V kterých zápasech jsi byl s výkonem mužstva nespokojen a naopak, kdy hráči hráli podle tvých představ?

Vše začalo v Podlesí, kde jsme za dvacet minut prohrávali o tři góly, a náš výkon byl ostudný. Hráči to úplně odflákli. Jako bychom urazili fotbalového pánaboha. Snad ještě horší projev předvedli v Jílovém, které do té doby nemělo ani bod y krčilo se na posledním místě. To byl suverénně náš nejhorší výkon. S Kácovem doma jsme sice vyhráli 3:2 díky povedenému závěru, ale z tohoto duelu nás mohou těšit pouze tři body.

Naopak dobré výkony jsme podali v Příbrami, což bylo zlomové utkání. Po této výhře přišla série vítězných zápasů. V posledních šesti duelech (i s Příbramí) jsme ze šesti zápasů pět vyhráli za tři body a posunuli se tabulkou do klidného středu. Jedinou porážku jsme smolně utrpěli v Mníšku (1:0). Každým vítězstvím klukům rostlo sebevědomí a dokázali jsme porazit těžké soupeře. Cením si hlavně vítězství ve Voticích.

 

* Když došlo k této krizi, tak po Rakovníku běžely „zaručené“ zprávy, že končíš. Jak to bylo doopravdy?

Po zápase v Jílovém jsme svolali hráčskou schůzi, kde jsem nabídl, že když to pomůže Zavidovu, tak skončím. Hráči se však za mne postavili a jasně řekli, že není vina jenom ve mně. Hodně věcí, byť řada byla nepříjemných, jsme si vyříkali a od tohoto okamžiku měly naše výkony stoupající tendenci. První vlašťovka zlepšení byla už v domácím zápase se Všenory, který jsme sice na penalty prohráli, ale už byla vidět malinká změna. Poté jsme odjeli do Hostomic, kde jsme druhý poločas hráli na jednu branku a měli drtivý tlak, ale výsledkově to ještě nevyšlo. Stejně jako v domácím duelu s Černolice, ale na náš výkon se dalo koukat. Černolice mají zkušený tým, což v Zavidově ukázaly. Ještě v 88. minutě byl stav nerozhodný 1:1, aby vítězný gól soupeře vstřelil exligový Šultés.

 

* Říkal jsi, že jste si řadu věcí od plic vyříkali. Viděl jsi na přístupu hráčů, po této schůzce, zlepšení a jiný náboj?

Naše schůzka byla impulsem ke zlepšeným výkonům a nakonec i ke sbírání důležitých bodů. Největší změna byla v soustředěnosti na zápas. Přestali se na hřišti zabývat malichernostmi a začali plnit pokyny, které jsem po nich chtěl. Společnými silami jsme to zvládli.

 

* Kde jsi viděl zlomový moment?

Jednoznačně v přístupu kluků ke všem fotbalovým činnostem, a když k tomu přidali bojovnost, která nám v krizovém období chyběla, tak najednou nahradili některé fotbalové nedostatky a právě díky naší bojovnosti, byť se nám třeba herně nedařilo, tak jsme dělali body. Jsem na kluky pyšný, že jsme překlenuli krizi. Dokázali jsme, že umíme táhnout za jeden provaz a udrželi jsme standard, který jsem měl před podzimem naplánovaný – skončit do desátého místa.

 

* Na začátku rozhovoru si zmínil šest nových tváří. Jak se povedly zapracovat do sestavy?

Vloni v tuto dobu jsem říkal, že se nám posily nepodařily do týmu zapracovat. Tentokrát vše bylo opačně. Tentokrát nemohu na posily říct ani „Ň“. Naopak. Všechny byly platnými hráči týmu.

 

* Chtěl bys nějaké hráče pochválit a naopak, byl někdo, kdo zklamal?

Nejstabilnější výkony podávali brankář Jarda Kukla a univerzál Pepík Klouček. Byť to byla posila z nižší soutěže, tak jsme věděli, že svoje kvality má a s vyšší soutěží si poradil náramně. V jednu chvíli byl nejlepším střelcem mužstva a nakonec skončil po podzimu ve střeleckém hodnocení třetí za útočným duem Korčák – Exner, které nastřílelo shodně po sedmi brankách. Pepík dal čtyři a ještě do týmu přinesl to, co nám dlouhá léta chybělo. Bojovník, gólový hráč, nevypustí žádný souboj. Takový hráč nám léta chyběl. Na to se ovšem nabalovali další hráči. Velmi se dařilo Jirkovi Hvězdovi, který si drží svůj standard. Spokojen jsem byl s oběma pravými obránci – Vanickým a Pichnerem. Po svém zranění mě velice příjemně překvapili svojí formou Dan Štiller a Láďa Beneš.

Žádný hráč hráč vyloženě nezklamal. Trochu jsme v některých chvílích dopláceli na to, že se až tak nedařilo Tomáši Korčákovi, na kterém se podepsal i tréninkový výpadek. Sám se trápil. Jsme od něho zvyklí na větší brankový přínos, ale sedm gólů je slušných a rozhodně to není žádná katastrofa. Když se Tomášovi nedařilo, tak vzal na sebe zodpovědnost Pavel Exner, který když se trefil, tak to byly rozhodující góly.

 

* Jak jsi koukal na to, že „A“ skupina byla hodně rozházena s „B“ skupinou a už se nejezdilo „kolem komína“, ale přišly týmy z větší dálky?

Opět s tím nic neuděláme. Nevím, podle jakého klíče se to rozdělovalo a je samozřejmě škoda, že nemáme divácky blízké soupeře – Slaný, Doksy, Jedomělice, ale jednou je to tak dáno a musíme to respektovat. Na kvalitě to nepřidalo ani neubralo. Soutěž je výkonnostně stejná.

 

* Nastanou nějaké pohyby v kádru?

Podle mých informací, jak jsme se s klukama bavili, tak by nikdo neměl odejít. Pokud tomu tak bude, tak posily neplánujeme.

 

* Jak bude vypadat zimní příprava?

Začátek jsme naplánovali na polovinu ledna. Budeme chodit dvakrát až třikrát týdně. Máme připraveny čtyři přátelské zápasy – SKR, Vraný, Tuchlovice a Lhota. Něco odehrajeme na Tatranu. Něco v Rynholci. David Svoboda