Hodnocení podzimu 2014

Historicky nejvyšší soutěž zahájili v létě fotbalisté FC 05 Zavidov, kteří jako nováček I. B třídy tuto soutěž vyhráli a postoupili do I. A třídy. Tým pod vedením Jaroslava Hamouze měl podzim jako na houpačce. Chvilku to bylo velmi dobré, ale za pár okamžiků bylo vše naopak. Kaňkou na podzimní části byla kontumace domácího vítězného utkání s Všenory, které Zavidovští vyhráli na trávníku 6:3, ale u zeleného stolu o všechny body přišli a zapsali si do tabulky prohru 0:3.

* Po skončení loňského ročníku běžely fámy, jak naložíte s postupem. Tys byl pro to, aby se hrála I. A třída a postup se akceptoval.

Podle mého je každý sport o postupech a sestupech. Proto jsem neváhal ani chvilku a chtěl hrát I. A třídu. Nechtěl jsem urazit fotbalového Boha. Spíš jsme řešili otázku, zda to zvládneme se stávajícím kádrem, či posílíme. Na hráčích byla v letní přípravě i v počátku podzimu znát euforie a nadšení z postupu. Proto jsem byl s letní přípravou moc spokojen.

* S podzimní částí už to asi takové nebude.

Podzim bych rozdělil na dvě části – éra s Vláďou Benešem a období bez Vládi Beneše. Do té doby, než se Vláďa v Poříčí nad Sázavou zranil, tak to nebylo vůbec špatné a byl jsem s výkony týmu spokojen. Vláďa je zavidovská ikona, která je platná nejen na trávníku, ale i v kabině. Bohužel po jeho zranění jsme museli na postu stopera experimentovat. Sice jsme toto místo zacelili Pavlem Liprtem, který tam nehrál nejhůř, ale nám chyběl na svém tradičním postu předstopera nebo středního záložníka. Vláďa nám do konce podzimu chyběl, což bylo vidět široko daleko. Nakonec jsme na hřišti získali sedmnáct bodů, s čímž bych byl ještě jakž takž spokojený, ale poté co jsme u zeleného stolu o tři body přišli, tak máme pouze čtrnáct, což už je méně, než jsem čekal, a tudíž spokojen být nemohu.

* Naznačil jsi problém kontumační prohry s Všenory. Zažil jsi něco podobného?

Nezažil. Nechci být alibista, a proto sportovně přiznávám, že to byla naše chyba a naše nevědomost. Na druhou stranu, vůbec k tomu nemuselo dojít, kdyby delegát svazu Luboš Helebrant učinil patřičné kroky a situaci řešil. S tím ale už dnes nic neuděláme – dalo se to zachránit, ale chyba je jen na naší straně. Dnes už víme, že pokud „nerozchodíme“ tiskárnu, tak musíme napsat zápis rukou a třeba i na pytlík od svačiny, ale musí být napsaný. Bohužel se na našich výkonech tato kontumace odrazila a ve zbytku podzimu byli někteří hráči jako opaření.

* Když jsme se bavili během podzimu o zápasech, tak mi připadá, že jste byli poločasovým týmem. Či mužstvem, které chodilo do utkání rozespalé a pak muselo situaci řešit.

Přesně řečeno. Bohužel si to nedokážu vysvětlit. Neustále jsem o tom přemýšlel a hledal východisko. Jednou jsem si myslel, že to je kondiční otázka, ale my za týden přehráli soupeře tlakem ve druhém poločase a závěru utkání. Další zápas jsme zase vyhořeli v kondici. Prostě jsem našel jediné vysvětlení – je to v hlavách hráčů. Ať se snažím, jak se snažím, tak vždy něco udělali obráceně. Jednou vstoupili do zápasu tak ospale, že během chvilky prohráváme o dva góly. Za týden si v prvním poločase vytvoříme dvougólový náskok, ale spánkem ve druhém poločase málem o výsledek přijdeme. Krásné příklady najdeme na utkání v Poříčí, ve Slaném či doma s Tuchlovicemi. V Poříčí prohráváme po deseti minutách 3:0. Co je potom platné, když ve druhé části domácí nepustíme před naši branku, když zvládneme jen snížit jedním gólem. Ve Slaném naopak vedeme po prvním poločase 2:0. Ve druhé části domácí snížili, my dohráváme v deseti, ale naštěstí jsme to zvládli, ale opět diametrálně rozdílné herní projevy. Přesným odrazem bylo domácí utkání s Tuchlovicemi, které mělo nádhernou diváckou kulisu, ale po prvním poločase, kdy jsme prohrávali 0:2 a mohlo to klidně být pět, tak by na nás nikdo nevsadil ani korunu. Ve druhé části předvedeme úplně jiný výkon. Vyrovnáme na 2:2, a byť jsme v závěru po krásné střele Fitka prohráli, tak jsme opět předvedli dvě naše rozdílné tváře. Někdy jsem musel řvát před zápasem, někdy v poločase, ale celých devadesát minut jsme to nezvládli. Někdy jsem byl zralý na to, vzít si oddechový čas a hráče uklidnit, ale to ve fotbale nejde. Opět se vracíme k absenci Vládi Beneše. Věřím, že by si vše dokázal jak v kabině, tak na hřišti lépe zorganizovat.

* Musíme ale smeknout před psychikou hráčů, protože několikrát se dostali do situace, kdy prohrávali o dva góly, ale zápas nevzdali.

Souhlasím. V tom je docela síla mužstva. Někdy mi i připadá, že začínají hrát až za nepříznivého stavu. Jako by si řekli – teď do toho šlápneme. Stejně nemáme co ztratit a ono to najednou jde. Několikrát jsem hráče nabádal, že s takovým přístupem musíme chodit na hřiště již od první minuty. Přesvědčoval jsem hráče, že na to mají a že to jde, ale pořád to mají v hlavách a na svých nohách oni.

* Určitě se shodneme, že musíš být spokojen s útočnou fází.

S útočnou fází musím být spokojený. V patnácti zápasech jsme vstřelili třicet jeden gól, což je průměr dva na zápas. A to jsme v Černolicích a Benešově prohráli 1:0. Tudíž jsme neskórovali. Každé „A“ máme i své „B“. Bohužel jsme velmi gólů inkasovali – třicet čtyři. Podle mého není dobré, abychom na jednatřicet vstřelených branek měli záporné skóre. Musíme ale uznat i sílu soupeřů, která je v této soutěži mnohem vyšší.

* Během dvou let jsi s týmem zažil dva postupy – z okresu do I. B třídy a následně hned i do I. A třídy. Mezi kterými soutěžemi vidíš větší výkonnostní rozdíl?

Rozhodně mezi I. B a I. A třídou. Mezi okresním přeborem a I. B třídou to není takový rozdíl. Naopak velký rozdíl je o další skok dál. V I. A třídě už hrají zkušení fotbalisté, řada z nich s ligovými zkušenostmi.

* V kterých zápasech jsi byl s výkonem mužstva spokojen a naopak, která utkání ti leží v žaludku?

Velmi dobrý výkon jsme podali hned v prvním utkání v Černolicích. Byť jsme prohráli 1:0, výkon nebyl špatný. Vytvořili jsme si více šancí než domácí, ale rozhodla koncovka. Velmi dobrý výkon jsme doma podali proti Všenorům, které jsme porazili 6:3. Sice jsme o body díky kontumaci přišli, ale výkon byl velmi dobrý. Pak už to byly spíš úseky zápasů. Druhý poločas doma s Tuchlovicemi, první poločas ve Slaném. Druhá část v Poříčí. Paradoxně jsme nehráli špatně ani ve Velvarech, kde jsme prohráli, ale tam to byl spíš boj s větrnými mlýny. Naopak velmi nepovedený výkon jsme předvedli ve Hvozdnici, kde jsme domácím prvních dvacet minut nepůjčili míč. Ujali se vedení 1:0, ale pak přišlo uspokojení. Začali jsme hrát špatně. Domácí zápas otočili třemi góly a zaslouženě vyhráli. Ve Hvozdnici to bylo doslova odfláknuté, raději na to nevzpomínat.

* Mluvil jsi v úvodu o posilování kádru. Jak jsi byl s novými tvářemi spokojen?

Když to shrnu dohromady, tak se posílení moc nepovedlo. Spokojen jsem byl s Petrem Šnídlem a mladíky. Brankářem Alešem Krausem a středopolařem Pavlem Šímou. Oba jsou mladí a musí se učit, ale když šli na hřiště, tak nezklamali. Naopak se nepovedli příchody Ládi Falouta a Honzy Hrubého, který má ale své problémy. Kdyby se z nich dostal, tak bych mu chtěl ještě šanci dát, protože to špatný fotbalista není. Musí si však urovnat svůj osobní život. Mnohem více jsem čekal od Radka Truksy i Václava Ryšlavého, kteří mají na to, aby byli hráči prvního mužstva. Musí ale zlepšit přístup a být trpěliví. Všechno nejde hned.

Jinak k nejlepším hráčům patřili Tomáš Korčák, Jakub Jančařík a brankář Jarda Kukla, jenž měl nejlepší podzim od té doby, co je v Zavidově. Zbytek měl kolísavé výkony.

* Jak hodnotíš výkony rozhodčích?

Až na zápas ve Velvarech, kde to byl trochu boj s větrnými mlýny, ale nikdo nám vyloženě neuřízl hlavu, zápasy byly vedeny rozumně. Někdy tam bylo deset procent pro domácí, ale nic, co by vybočovalo.

* Rakovníkem jdou šumy, že budete posilovat do realizačního týmu. Jak to tedy je?

Ještě v dorostu Tatranu jsme měli velmi slušnou spolupráci s Liborem Šímou, se kterým jsme se domluvili na jejím obnovení. Určitě to bude na zimní přípravu a dál se to bude odvíjet od toho, jak Libor bude časově zaneprázdněn.

* Jak bude vypadat zimní příprava?

Kluci mají až do 15. ledna odpočinek. Pak začneme krátce, ale intenzivně. Odjedeme do Liblína na soustředění, které se v minulosti povedlo. Vloni jsme tam dokonce trénovali na přírodní trávě, což kdyby se opakovalo, tak by to bylo super. Jinak bychom rádi využívali tréninkové prostory na umělé trávě Tatranu a na sokolovně. Vše se bude také odvíjet od toho, jaká bude zima. Máme nasmlouváno pět přátelských zápasů – měli bychom hrát s SKR, což je velmi kvalitní soupeř. Měli bychom hrát s Vraným, který hraje KP, a třetím soupeřem by měly být Domoušice, čtvrtým Nový Knín a pátým je divizní Nové Strašecí. David Svoboda